OMS Jičín je pobočným spolkem ČMMJ z.s.. Sdružuje myslivce z oblasti obcí s rozšířenou působností Jičín, Hořice a Nová Paka. V rámci okresu Jičín je registrováno 53 honiteb. V evidenci OMS bylo k 1.4.2020 609 členů ČMMJ. OMS Jičín pořádá během roku různé kulturní, kynologické a střelecké akce a akce zaměřené na myslivost (viz. komise OMS). Jedná se o akce na podporu členů ČMMJ a propagaci myslivosti na veřejnosti. Stará se o výchovu adeptů a podporuje práci s mládeží.
Hlavním centrem okresu je historické město Jičín. Okres Jičín se rozkládá v severozápadní části bývalého Východočeského kraje. Sousedními okresy jsou Semily, Trutnov a Hradec Králové, ze Středočeského kraje Nymburk a Mladá Boleslav.
Na okrese se nachází několik krajinných typů. Většinu okresu vyplňuje Jičínská pahorkatina, jižní část okresu přechází v rovinu kolem Polabské nížiny, na severozápadě okresu se nacházejí pískovcová skalní města (Prachovské skály, část Českého ráje) a severovýchod okresu patří do hornatého Podkrkonoší. Do části okresu zasahuje Chráněná krajinná oblast Český ráj (nejstarší CHKO v ČR).
Město Jičín leží asi 100 km severovýchodně od Prahy na hlavní cestě z Prahy do Krkonoš, na spojnici několika hlavních dopravních tras: Praha-Poděbrady/Mladá Boleslav-Krkonoše, Liberec-Hradec Králové-Brno, Semily, Nový Bydžov. V roce 2006 mělo i s přidruženými sídly kolem 17000 trvale bydlících obyvatel.
Město bylo založeno již ve 13. století. Největšího rozkvětu zaznamenalo za doby Albrechta z Valdštejna (1580-1620), který měl v plánu přeměnit Jičín na hlavní město svého panství, jeho plány však zhatila smrt. V minulém století se stal Jičín městem úřadů a škol a pro jeho soudobou historii je typická také přítomnost vojenské posádky, do r. 1991 i sovětské. Jičín byl vždy městem kulturním a díky blízkosti Prachovských skal a krajiny Českého ráje se stal oblíbeným místem pro odpočinek a inspiraci. V současné době ve městě působí několik divadelních spolků (včetně studentských), schází se dva pěvecké sbory, soubory lidové hudby a tance, rockové skupiny a taneční kapely. V místních výstavních síních a galeriích se pořádá mnoho výstav. V Jičíně jsou čtyři střední školy (Gymnázium, SPŠ elektro, SPŠ strojní a ekonomická škola), čtyři základní školy, mateřské školy a několik učebních oborů, vyučuje se rovněž v Základní umělecké škole.
Architektonicky se město může pochlubit náměstím obdélného půdorysu s podloubím po celém obvodu, s domy vystavěnými převážně v období Albrechta z Valdštejna, a s korunovační kašnou a fontánou uprostřed. Lodžie v nedalekém Libosadu je evropsky unikátní stavbou sally tereny, nyní bohužel ve špatném stavu. Symbolem Jičína je silueta věžové brány s typickou střechou, zvané též Valdická brána. Je to jediná zachovaná z původně čtyř bran, které stály v hradbách. Ve městě je kostel Sv. Jakuba Většího s iluzívní malovanou kupolí, který spolu se zámkem nese stopy působení italských architektů, gotický kostel Sv. Ignáce z Loyoly, hřbitovní kostel Panny Marie de Sale a mnoho domů s překrásnými fasádami. Střed města a většina jeho území jsou památkově chráněny. Lesy Českého ráje patří k imisemi nejméně zasaženým v Čechách. Za dobré viditelnosti je z kopce Veliš (výrazný čedičový vrch jižně od Jičína, stejně jako Zebín severně) možno dohlédnout na celé Krkonoše, část Jizerských hor, Kunětickou horu, část Orlického podhůří, Poděbrady a České středohoří.
Novodobým symbolem Jičína se stal loupežník Rumcajs se ženou Mankou a synkem Cipískem. Tato postava byla stvořena výtvarníkem Radkem Pilařem na námět jičínského rodáka Václava Čtvrtka, který by v roce 2011 oslavil 100. narozeniny. Dalším atributem místa je blízká věznice ve Valdicích, zvaná též Kartouzy (podle Kartuziánského kláštera, což bylo původní využití budov dnešní věznice). Tento symbol komunistické převýchovy byl kdysi přechodným bydlištěm i pro Václava Havla a je dodnes živým pojmem pro většinu obyvatel města i pro turisty.
HISTORIE OMS
Počátky organizované myslivosti na Jičínsku „1918 - květen 1945“
Po I. světové válce se začínají ozývat hlasy po jednotné organizaci myslivců v novém státě. Jednotnému seskupení předcházelo zakládání různých spolků loveckých, kynologických a střeleckých. Za účelem sjednocení byli svoláni nájemci honiteb, kterých se sešlo celkem 18. Zde byl ustanoven „Lovecký spolek pro Jičín a okolí.“ Byly vytvořeny jednotlivé výbory, a to myslivecký, kynologický a střelecký. V několika dalších letech byla činnost usměrněna založením celostátního mysliveckého spolku v roce 1923 s názvem „Československá myslivecká jednota.“ Členskou základnu v té době tvořilo 83 členů. Pro informovanost členů mělo velký význam zavedení povinného odběru spolkového časopisu „Stráž myslivosti.“ Jak je uvedeno v pamětní knize, rozvíjí se činnost jednotlivých výborů. V roce 1934 jsou pořádány první zkoušky ohařů. Střelecký výbor pořádá soutěže na asfaltové holuby na Šibeňáku, v Libosadě, Slatinách a Popovicích. Do dalšího rozvoje zasáhla okupace a Mnichov. ČMJ byla rozpuštěna a zůstal jen okresní spolek. Podléhal „Lesnímu úřadu v Turnově.“ Za zmínku stojí, že i v době okupace uspořádal spolek přehlídku paroží srnčí zvěře. Přehlídka se uskutečnila v nynějším hotelu „Paříž.“ Bylo vystaveno 462 ks paroží. Snahou spolku bylo zvyšování odbornosti myslivců za účelem zvyšování stavu zvěře. Okupace a válečná léta přinesla značné omezení myslivosti a celé další střelecké činnosti, sníženou možnost držení většího počtu zbraní, omezení nákupu střeliva, nedostatek jadrných krmiv a různá jiná omezení. Kladem bylo zavedení odstřelu spárkaté zvěře kulí. Činnost spolku končí ukončením válečných událostí v květnu 1945.
Období další činnosti „květen 1945 až rok 1960“
Dne 22. července 1945 byla svolána po 6-tileté okupaci svobodná valná hromada do hotelu Slávie. Jak uvádí pamětní kniha, řízením uvedeného shromáždění byli pověřeni dva členové dosavadního spolku - Josef Dresler a Miroslav Janečko. Valné hromady se zúčastnilo 90 členů spolku. Zde byl zvolen 25-tičlenný výbor a 11-tičlenná komise pro očistu spolku od zrádců a kolaborantů. Dochází ke snahám vytvořit honitby o větších výměrách. Jičínsko mělo v roce 1950 celkem 36 honiteb o průměrné výměře 1.000 ha. Zlepšily se podmínky pro chov drobné zvěře, zvláště zajíce a bažanta, kde dochází ke zvýšení stavů. Kolektivizace zemědělství zapříčiňuje rychlé snižování stavu koroptví. V padesátých letech začínají myslivci se záchranou vysečených hnízd bažantů a koroptví. Odchovaná kuřata jsou vrácena znovu do přírody. V té době dochází také k onemocnění králíků myxomatózou a tím redukcí na minimum až úplné vymizení této zvěře z naší přírody. V pamětech jsou také první záznamy o chemizaci a jejích důsledcích. V roce 1959 při suchém období dochází k takovému úhynu zajíců, že nebyl prováděn odlov. Rovněž zde je zmínka o značné střečkovitosti srnčí zvěře.
Vývoj kynologie od roku 1945
V roce 1949 byli používáni v našem okrese celkem 4 psi s rodokmenem.
Ohaře krátkosrsté vlastnili:
Jan Brumlík z Popovic
Ing. Emil Štumpf z Jičína
Josef Vitek z Kopidlna
Českého fouska vlastnil:
Oldřich Fišera ze Soudné
V roce 1950 zakoupil OMS fenku ČF, kterou vycvičil a choval Alois Vohnout z Kopidlna.
V roce 1951 byla zakoupena 4 štěňata ČF:
pes Erik
feny Bela, Ella a Brela
Později byla dokoupena fena ČF Draga.
Všechny zakoupené psy vycvičil a dovedl k chovné způsobilosti pan Křeček - kynolog spolku.
Pes Erik - ČF - získal v roce 1955 ocenění šampión ČSR. Byl v držení pana France z Robous.
Značný zájem o štěňata loveckých psů vedl okresní organizaci k zakoupení dalších 2 fenek OK. Všechen chovný materiál byl veden v chovné stanici „Lipová alej.“ Lovku z Potočí měl v držení p. Šindelář, druhou fenku měl v držení, později známý cvičitel psů, pan B. Hladký. V r. 1955 byla uspořádána výstava psů s účastí 300 vystavovatelů (82 OK, 43 ČF). V letech 1950-1955 jsou již každoročně pořádány jarní a podzimní zkoušky, v r. 1959 lesní zkoušky. V roce 1959 bylo již na okrese evidováno 47 lovecky upotřebitelných psů.
Vývoj střelectví od roku 1945
Pro stavbu střelnice bylo uvažováno o několika stanovištích na okrajích Jičína, a to na Šibeňáku, pod Čeřovkou, na lukách mezi Jičínem a Kbelnicí. Po delších úvahách bylo vybráno místo v Sedličkách na severovýchodním okraji Zebína. Výběr stanoviště vyřešila skutečnost, že v místě, kde dnes střelnice stojí, bývala vojenská střelnice. Les u střelnice nese místní název „Šajba“. Místo velice hezké, ale těžké k provedení vlastní stavby. Provedením byl pověřen pan Oldřich Fišera, který pro svůj záměr získal dostatek jičínských myslivců. Přes všechny potíže s terénními úpravami se podařilo vybudovat v té době nejmodernější baterii. Již v roce 1948 se zde střílí první závod, a to "Velká cena Českého ráje". Druhým závodem bylo mistrovství ČSR, kde zvítězil známý závodník Miloš Nebřenský před Milošem Papežíkem ze Zlína. V roce 1949 přistavěno "Lovecké kolo". Dále byla střelnice vybavena střelištěm "běžící zajíc na dvojstřely". Sestrojen byl nemyslivcem strojníkem panem Pluhařem z Valdic. Zajíc byl obdivován závodníky z Polska, pro které byl jeden stav vyroben a umístěn ve Varšavě. Rovněž tak si odvezli plány sovětští závodníci, kteří umístili zajíce na střelnici v Moskvě. Následně byla střelnice rozšířena o 4 stavy na malorážku, 100 m kule, 75 m běžící kňour a vysoká věž. V roce 1953 byl uspořádán závod všestranného myslivce v 6-ti disciplínách: baterie, zajíc, vysoká věž, lovecké kolo, malorážka, běžící kňour. V roce 1954 byl závod rozšířen na 10-tiboj a byl veden jako "Jičínský desetiboj" a jako mistrovství republiky. O střelnici se v té době staral Václav Krecl, který jí věnoval všechen volný čas. Za zásluhy o výstavbu střelnice bylo celé zařízení pojmenováno po jeho tvůrci: "Střelnice Oldřicha Fišery". V roce 2002 bylo díky sponzorům modernizováno střeliště univerzálního trapu (automatické vrhačky Falcon a vypouštěcí zařízení fono pull). V roce 2004 bylo opět díky sponzorům přestaveno střeliště vysoké věže včetně nové vrhačky a instalovány nové vrhačky na loveckém kole (automatické vrhačky Falcon). Díky této modernizaci a umístění střelnice v srdci Českého Ráje, jezdí na jičínskou střelnici střelci rádi nejen soutěžit, ale také se bavit.
Období od roku 1960 do roku 2002
V roce 1960 vstoupilo v platnost nové územní uspořádání. K bývalému okresu Jičín byly přičleněny části okolních s následující členskou základnou. Bývalý jičínský okres s 550 členy se zvýšil o části: Hořice - 350 členů, Nový Bydžov - 40, Semily - 30, Nová Paka - 150, Trutnov - 10, Mnichovo Hradiště - 200. Celková členská základna nového OMS měla asi 1.320 členů. Na závěrečné schůzi starého okresu byla podána zpráva o odlovu v roce 1959. Bylo uloveno 302 ks zvěře srnčí, 954 zajíců, 2570 bažantů. Chyceno 1705 koroptví, 59 zajíců, 530 bažantů a zakoupeno 19 ks zajíců na osvěžení krve. Dne 23. července 1960 za účasti 69 delegátů se uskutečňuje ustavující konference, kde dochází ke zvolení nového okresního výboru v následujícím složení. Předseda: František Šindelář
Místopředseda: Jan Sochor
Jednatel: Karel Petr
Tajemník: Ladislav Brůcha
Pokladník: Josef Verner
Myslivecký referent: Bohuslav Uxa
Odchytový referent: J. Zachoval
Kynologický referent: Josef Josef
Kulturní referent: J. Machek
Střelecký referent: Zdeněk Papík
Právní referent: Josef Cimbál
Soutěž. referent: Rudolf Janouš
Předseda revizní kom.: J. Vávra
Celostátní organizační uspořádání ČSMS bylo následující:
1. Myslivecké sdružení MS
2. Jednota ČSMS J ČSMS
3. Okresní organizace ČSMS OO ČSMS
4. Krajská organizace ČSMS KO ČSMS
5. Československý myslivecký svaz ČSMS
Okres Jičín byl v té době rozdělen na 10 jednot. V roce 1962 dochází k tvoření nových honiteb, a to k celkovému počtu 63, které jsou rozděleny do 54 MS. Vedení OMS v letech 1960-2003 bylo následující: Nejdéle zastával místo předsedy František Šindelář - 34 roků, krátce Josef Stezka. Po roce 1989 MVDr. Zdeněk Kořínek a v současné době Josef Ulrych. Funkci tajemníků okresní organizace zastávali pan Brůcha, paní Řepková, paní Dudková, paní Rychnová, slečna Vohnoutová a paní Patková. V současné době opět sl. Vohnoutová, ale již pod novým jménem - Rychterová. Členská základna okresu: Při vzniku okresu 1960 - přibližně 1.300 členů, v roce 1972 - 1.310, v roce 1982 - 1.005, v roce 1992 - 990, v roce 2002 - 994 členů,
v roce 2010 - 793. V nově utvořených větších honitbách stavy zvěře drobné i spárkaté stoupají do roku 1969. Dále se udržují na stejné výši a mírně stoupá stav zvěře srnčí. Od této doby se začínají zvedat také stavy zvěře černé. Odlovy hlavních druhů a kolísání jejich stavu je uvedeno v následující tabulce:
| ROK | SRNČÍ | ZAJÍC | KRÁLÍK | BAŽANT | ČERNÁ | KACHNA | LIŠKA | KOROPT. | |
| 1962 | odlovodchyt | 942 | 4.036523 | 99 | 5.375874 | 29 | 265 | ||
| 1964 | 847 | 9.503850 | 50 | 9.592 | 11 | 1.100 | |||
| 1969 | 1.034 | 17.189597 | 21.6501.010 | 14 | 2.609 | ||||
| 1974 | 784 | 13.017574 | 15.1841.183 | 61 | 1.778 | 133 | |||
| 1979 | 1.144 | 1.026825 | 9.962823 | 47 | 2.256 | ||||
| 1984 | 1.059 | 2.801631 | 8.260575 | 186 | 536 | ||||
| 1989 | 1.110 | 2.410 | 10.785 | 198 | 3.865 | ||||
| 1994 | 1.380 | 2.517 | 12.107 | 196 | 3.722 | 516 | |||
| 1999 | 1.364 | 1.639202 | 14.8172.128 | 741 | 3.230 | 557 | |||
| 2000 | odlovodchyt | 1.660 | 1.831214 | 16.5551.246 | 568 | 3.046 | 504 |
Kooperační líhňařské středisko Čálovice
Celostátně klesající kmenové stavy bažantů vedou k zakládání líhňařských středisek. V roce 1974 je uskutečněno usnesení z okresní konference z minulého roku. Zakládá se středisko Čálovice a celé realizace se ujímá Vladimír Odstrčilík. Je založena kooperace 15 mysliveckých sdružení. Chovné hejno chováno u jednotlivých MS. Do líhně vloženo 7.428 vajíček, vylíhnuto 6.100 kuřat. Pro různorodou kvalitu dodávaného materiálu k líhnutí bylo přistoupeno k budování snášecích voliér přímo ve středisku. V úspěšných letech se pohybovala roční produkce i 33 tisíc kuřat. Za 29 let provozu KLS Čálovice bylo vylíhnuto celkem 890 tisíc kuřat. Bohužel v listopadu 2007 došlo vlivem sněhové kalamity k rozboření volier. Následně byla svolána schůze členů Kooperace, kde byla schválena úplná likvidace KLS Čálovice. V téže době došlo k odkoupení pozemku od státu, který byl do té doby v bezplatném užívání. V roce 2008-2010 došlo postupně k úplné likvidaci volier a k prodání majetku ve veřejné dražbě. 26. 10. 2010 na zasedání MS kooperujících v KLS Čálovice bylo rozhodnuto o zrušení smlouvy o spolupráci z důvodu, že kooperační sdružení ztratilo svůj účel. V roce 2010 probíhala jednání s ČMMJ Praha ohledně odkoupení podílu na budově KLS a nyní je nemovitost včetně pozemku nabízena k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře.
Střelectví 1960 -2011
Střelnice pod Zebínem je za celé období let 1960 - 2011 využívána i pro závody většího významu. Každým druhým rokem je pořádán celostátní přebor - "Lovecký desetiboj" s účastí 40 - 50 střelců. Po vybudování běžícího kňoura pro střelbu malorážkou, jsou pořádány celostátní soutěže v pětiboji. V roce 1973 byl uspořádán u příležitosti 60. výročí založení organizované myslivosti mezinárodní závod družstev. Zúčastnila se družstva bývalé NDR, SSSR, PLR, MLR, RLR, SSR a ČSR. Na prvním místě se umístilo družstvo ČSR ve složení Větříček, Dvořák, Lenikus. V roce 1972 byla uspořádána celostátní soutěž lesníků "Memoriál lesníků padlých ve Slovenském národním povstání." Z veřejných závodů je každoročně pořádána "Velká cena a Jičína", v posledních letech vždy pod patronací starosty Města Jičína. Dále jsou to okresní přebory v univerzálním trapu, loveckém kole, loveckém čtyřboji malorážkou a loveckém pětiboji. Jako místní soutěž je pořádán závod jednotlivců a družstev MS v loveckém čtyřboji. Po smrti zakladatele naší střelnice je závod pořádán pod názvem "Memoriál Oldřicha Fišery", v letošním roce se koná jubilejní XXX. ročník. Dále se pořádá Lovecký dvojboj ve střelbě na asfaltové holuby a koncem sezony tradiční Velká cena Zebína ve střelbě na univerzálním trapu a seriový závod na běžící lišku. Velkou pozornost věnuje OMS Jičín a SSK Zebín č.785 práci s mládeží, pořádá 3x ročně závody pro mládež ( Okresní přebor mládeže z malorážky, O Pohár předsedy OMS Jičín a Velká cena Zebína- soutěž ve střelbě z malorážky). Střelnici dále běžně využívají myslivecká sdružení i jednotlivci. Soutěže pořádá i Klub historických zbraní závod "Sokolovo" a závod "Kalašnikovy narozeniny". V posledních letech jsou pořádány soutěže ASAT (asociace střelců na asfaltové terče), v loveckém parkuru a univerzálním trapu. Tyto soutěže pravidelně pořádá sportovně střelecký klub Zebín č.785. O údržbu a chod střelnice se od počátku roku 1960 staral p. Havránek, později Josef Kraus, který se v roce 1997 stal nájemcem celého zařízení.
Kynologie
Po utvoření nového správního celku v roce 1960 je vyvíjena silná a úspěšná činnost v oblasti lovecké kynologie naší nové organizace. Skupina hořických nadšenců využívá vhodných podmínek v okolí Dobré Vody k pořádání vrcholných soutěží na vysoké úrovni. Je nutno připomenout pořádání 3 Memoriálů Karla Podhajského, 1 Memoriálu Františka Vojtěcha, 1 Memoriálu Dr. Josefa Steinitze, 5 Memoriálů Františka Housky, 2 Memoriálů Richarka Knolla a 9 oblastních výstav loveckých psů. S touto stále trvající činností se nadšenci kynologie staví po bok nejúspěšnějších okresních organizací myslivecké jednoty. Pro potřebu našich myslivců pořádají neuvěřitelných 10 - 15 akcí. Od jarního svodu, zkoušek vloh, zkoušek z norování, zkoušek podzimních, lesních, všestranných, zkoušek z vodní práce, barvářské zkoušky a předběžné zkoušky barvářů. Vrcholným dílem naší kynologie bylo vybudování výcvikové obůrky s černou zvěří a zařízení pro chov lišek na Vrchovině, kde byla postavena i pěkná chata, která sloužila jako administrativní budova a dokreslovala celkový vzhled zařízení. U pana Bajera byla i umělá nora, která doplňovala celé zařízení pro potřebu všech „pejskařů“. Bohužel celé toto zařízení v privatizaci po roce 1989 vzalo za své. Rovněž tak nově vybudovaná nora na Dachovech byla našimi vlastními členy prodána i s pozemkem. V roce 2006 nám byl pozemek s norou nabídnut k odkoupení a díky finančním příspěvkům od kynologů a většiny MS v okrese Jičín, byl pozemek odkoupen a v současné době je ve vlastnictví OMS Jičín. Nutno vzpomenout myslivců, kteří práci našich kynologů dokázali povznést do čela celostátní myslivecké organizace. Jmenujme alespoň některé, kterých jména se dochovala v ústním podání, nebo je o nich nějaká zmínka v pamětní knize. Jsou to pan Josef Josef, Josef Musil, pan Nejedlý, Karel Vondráček z Nových Smrkovic, pan Křeček a Jan Šturma z Milovic. V současné době se v kynologii angažují pan Jan Šubr, Antonín Bajer, Vladislav Lhota, František Čuban, Jaroslav Dostál a zejména pak pan Josef Čeliš, který již dlouhá léta pracuje v čele nejen okresní kynologie, ale také na čelných místech vrcholné celostátní organizace.
Sokolníci
Činnost jičínských sokolníků, hlavně její začátky, sahá do období před 30-ti lety. V té době organizují první méně početná setkání, navštěvují rozbíhající se střediska na jiných okresech. Ve vzpomínkách jsou uváděni jako průkopníci jičínského sokolnictví pan Jindřich Keller, Jan Kumbera a Petr Rajmont. Jak to již bývá, začátky nejsou lehké. Především musí čelit zakořeněnému myšlení starých myslivců, kteří nevidí v chovu dravců a jejich výcviku loveckou zábavu. Staří myslivci vidí v té době v sokolnících jenom chovatele dravců, které oni dříve intenzivně hubili. Po roce 1977 se jičínská členská základna otvírá zájemcům z okolních okresů. V současné době 8 členů základny chová jednoho raroha a ostatní mají jestřáby, sokolnické středisko vede pan Jaromír Nožička. Sokolníci se drží svého hesla: „Nelovíme pro kořist, ale pro vše krásné při lovu“.
Historie a nová doba OMS
OMS od svého vzniku v roce 1960 měl snahu vytvořit dobré podmínky pro celou mysliveckou základnu. Středisko v Čálovicích nahradilo alespoň částečně reprodukci divokého bažanta. K výcviku malých plemen psů pro lov a dohledávku černé zvěře sloužilo středisko „Vrchovina“. K vybudování důstojného stánku pro okresní mysliveckou organizaci došlo zakoupením budovy v Tyršově ulici. Koupě budovy se uskutečnila 29.12.1979. Bylo ale nutno zajistit náhradní byty pro nájemníky v domě a vyjmutí budovy z bytového fondu. To vše šlo poměrně rychle díky panu Vladimíru Zikmundovi, místopředsedovi OMS. O následnou přestavbu se staraly pracovnice sekretariátu paní Dudková a paní Rychnová, dále jak je uvedeno v pamětní knize pan Sochor a pan Cimbál. Hlavní zásluhy na vlastní přestavbě měla všechna MS, která dokázala v krátké době odpracovat 3.900 hodin. Od ÚV ČMS nám byla poskytnuta dotace 240 tisíc Kč. Celkem bylo prostavěno 287 tisíc Kč. Díky velkému pracovnímu úsilí se podařilo dílo dokončit a slavnostně otevřít 29.12.1981, přesně za dva roky od uzavření kupní smlouvy. Na poli kulturním byl v roce 1998 uspořádán I. Okresní reprezentační myslivecký ples. K tomuto účelu využíváme Kulturní dům ve Valdicích, který má kapacitu 700 míst. Slavnostní zahájení je již tradičně prováděno podle mysliveckých tradic troubením, nástupem kynologů s přehlídkou plemen loveckých psů a sokolníků s přehlídkou dravců. V úvodu plesu nechybí předtančení. K doplnění mysliveckého koloritu je vystavena bohatá myslivecká tombola. Naše myslivecká organizace také přispívala k úspěchu festivalu „Jičín-město pohádek“ účastí kynologů a sokolníků ve slavnostním průvodu. Sokolníci dále předvádí různé dravce a ukázkami létání. Střelecká komise zajišťuje střelbu ze vzduchovek. V ostatní činnosti je nutno připomenout i několik význačných osobností, které zná široká myslivecká veřejnost. V našem okrese má své kořeny František Vojtěch, známý kynolog, po němž byl pojmenován Vojtěchův memoriál. Jeho otec působil ve Zlivi u Libáně. Z dalších osobností je to Bohumil Tvrzský, který má své vazby na Mlázovice, kde jak sám uvádí, jeho otec i děd působili jako řídící na místní škole. Sám pan Tvrzský publikoval několik článků v našem odborném tisku s vazbou na Jičínsko. Vydal menší publikaci „Jeleni v říji“, kde jako uznávaný jelenář popisuje způsoby vábení. Sám působil jako rozhodčí při vrcholných soutěžích. Naposledy před několika roky v Kuksu. Ze Zlivi pochází i MVDr. M. Páv, který podstatnou část svého života věnoval práci ve Výzkumném ústavu lesa a myslivosti ve Zbraslavi. Dále je nutno poděkovat panu učiteli Petrovi, který dokázal do pamětní knihy zanést počátky organizované myslivosti na Jičínsku. V doslovu píše, že svoji kronikářskou činnost začal jako myslivec, ale končí již jako nemyslivec. Pomocí jeho soudobých starších pamětníků obsáhl neuvěřitelně dlouhé období od roku 1918 až do roku 1977. Od roku 1977, jak sám píše, přebírá štafetový kolík PhDr. Čestmír Jung, a to až do roku 1980. Další pomyslný štafetový kolík je předán Janu Sochorovi, který své zápisy končí rokem 1990. Všem našim kronikářům patří srdečný dík za to, že můžeme zalistovat v naší „Pamětní knize“ a vzpomenout na léta minulá, která nám, opravdovým myslivcům, přinesla tolik pěkných mysliveckých zážitků. Ani já nemohu jinak, než připojit několik vzpomínek na Jičínsko a přilehlé Kostecko a Žehrovsko. Jako adept lesnictví v letech 1948-1950 jsem se v Kosteckých a Žehrovských lesích často setkával s dnes již neznámým obyvatelem našich jehličnatých lesů - tetřevem hlušcem. Tokající tetřívek nebyl v té době žádnou vzácností a oznamoval přicházející jaro svým daleko slyšitelným bubláním na lukách u Lhoty, na Jordánech nebo pod Češovskými valy u Vršců. V Českém ráji hnízdil ještě hojně sokol stěhovavý na Sokolce u Srbska, Příhrazích i Březinsku nedaleko Drábských světniček. Jako neuvěřitelné je vyprávění p. Kučery hajného. Při honu v „Habrovníku“ mu po jedné ploužené leči směrem k Ledkovům, host německé národnosti říká: „Pan hajný - 100 králík je dost“ (v jedné leči údajně střelil 100 králíků). V jičíněvském remíze lesní správce Suchý dokázal údajně střelit 42 králíků. A tak nezbývá, než jednotlivé úseky mysliveckých zážitků v „Pamětní knize“ nebo v našich myslích ukončit a všem těm, kteří kráčí od dnešního dne do budoucnosti, popřát hodně úspěchů a dobrých mysliveckých zážitků. Celá ta další léta, nechť jsou provázena stále krásným mysliveckým pozdravem: „ LOVU ZDAR“
Autor: Jiří Podrazil